Od r. 1944, kdy v časopise Novyj mir vyšly jeho povídkySem rumbov, se datuje jeho dráha spisovatele vědeckopopulárních a vědeckofantastických příběhů. Povídky téhož roku vycházejí i knižně (některé z nich vyšly pak česky pod titulemSedm podivuhodných příběhů, 1956, 1968) a po nich i další soubory:Vstreča nad Tuskaroroj, 1945 (českySetkání nad Tuscarorou a jiné povídky, 1959, 1964, slovensky 1963),Bělyj Rog, 1945 (českyBílý Roh, 1947),Těň minuvšego, 1945 (českyStín minulosti, 1949, 1950),Almaznaja truba, 1946,Ozero Gomych Duchov,1954, akonečněBuchta radužnych struj, 1959. V povídkové tvorbě, v níž postupně vedle populárně poučného tónu sílí prvek fantastický, zvláštní místo zaujímá první „kosmická“ novelaZvezdnyje korabli, 1947 (českyHvězdné koráby, 1949, slovensky 1958; česky též pod titulemNávštěvníci z hvězd, v cit. Sedmi podivuhodných příbězích, 1956) a paleontologickou expedicí do Mongolska inspirovaný souborDoroga vetrov, 1954 (českyCesta větrů, 1961). - Později dává Jefremov přednost rozsáhlým románovým formám, jak je zahájil historickou dilogií ze starého EgyptaVelikaja duga, z níž dříve vyšel druhý dílNa kraju Ojkumeny, 1949 (českyNa konci světa, 1951, slovensky 1959) před částí prvouPutěšestvije Baurdžeda, 1953. Mezník v Jefremovově tvorbě a sovětské fantastice vůbec znamenáromán Tumannosť Andromedy, 1957 (českyMlhovina v Andromedě, 1960, 1962, 1968, slovensky 1960) s jeho drobným epilogemSerdce zmei, českyCor Serpentis, 1959 (slovenskyHadie srdce, 1961), na něž pak navazuje poslední románČas Byka, 1969 (českyHodina Býka, 1973). Záměrně experimentálnní románLezvije britvy, 1963 (českyOstří břitvy, 1967) vyvolal polemiku, jak sám stále hledající i nalézající autor předpověděl. Doslova do posledního dechu pracující vlekle nemocný spisovatel se znovu obrátil k historické látce románem ze starého ŘeckaThais Aténská2(v rukopisné pozůstalosti).
M. W.
2vyšlo rusky jakoTais Afinskaja, 1973 (českyAthéňanka Tháis, 1982). (J).
Ivan Jefremov Hodina BýkaZ ruského originálu Čas Byka, vydaného nakladatelstvím Molodaja gvardija v Moskvě roku 1970, přeložila Miroslava Sedloňová. Doslov a poznámku o autorovi napsal Miloslav Wagner. Ilustroval Karel Laštovka. Přebal a vazbu navrhl a graficky upravil Zdeněk Ziegler. Vydala Mladá fronta jako svou 3316. publikaci. Edice Máj, svazek 210. Odpovědná redaktorka Zdenka Koutenská. Technický redaktor Vladimír Vácha. Vytiskl Mír, n. p., závod 3, Praha 1, Opletalova 3. Náklad 42 000 výtisků. 22,41 M. 22, 74 VA. 352 stran textu, 8 příloh. První vydání. Praha 1973. 602/22/8.6 13/34 23-078- 73. Cena brož. výtisku 16,70 Kčs, váz. výtisku 21,- Kčs.
